Vědci vracejí na vrcholky Českého Středohoří původní motýly – okáče skalní. Z české přírody málem vymizeli

S motýly musejí přírodovědci manipulovat velmi jemně a opatrně|foto:Lucie Heyzlová, Český rozhlas

„My tady máme samičku okáče skalního, abychom mohli sledovat pohyb těchto okáčů po kopci, taky označíme na levé zadní křídlo lihovým fixem unikátním kódem, tahle bude X 22,“ popisuje entomolog Petr Máslo. 

„Označení jim teda vůbec nevadí, a když se s nimi manipuluje šetrně a jemně, tak s tím není vůbec problém,“ doplňuje máslo.

„Nejvíc vysazujeme vajíček, takže těch sem přijde tak patnáct set a dva tisíce, v předjaří dáváme převážně housenky, těch může být několik set, a potom jsou samozřejmě motýl, tam se dává řekněme třeba 40 samců a 50 samiček,“ vysvětluje chovatel Miloš Andres a dodává: „Primárně se soustředí tím kladením na tyhlety nízký kostřavy.“

Okáči skalní z české přírody ve 20. století téměř vymizeli|foto:Lucie Heyzlová, Český rozhlas

Okáči skalní jsou na vrcholu Oblíku vysazovaní prvním rokem a podle Petra Másla je zapotřebí udržet tento výsadek alespoň 2 až 3 roky, poté bude následovat monitoring, který zjistí. Zda se populace na Oblíku uchytila, nebo ne.

„Je to tím, že se změnila krajina, ty stepi začaly zarůstat a řídká, krátkostébelná step se na většině míst ztratila, zarostlo to právě vyššími travami a křovinami,“ odpovídá Petr Máslo na otázku, proč okáči z naší přírody zmizeli.

Okáči skalní jsou na vrcholu Oblíku vysazovaní prvním rokem|foto:Lucie Heyzlová, Český rozhlas

V rámci záchranného programu vědci okáče vysazují také na Radobýlu, Církvické stráni nebo vrchu Kamýk.